Stulík žlutý (Nuphar lutea)

Stulík žlutý je vytrvalá vodní rostlina z čeledi leknínovitých. Ze silného plazivého oddenku vyrážejí listy s dlouhými řapíky a stvoly s květy. Kožovité listy srdcovitého tvaru splývají na vodě, jsou velké až třicet centimetrů. Od května do srpna se objevují nad vodní hladinou velké žluté květy, které mají výraznou jablkovou vůni. Plody jsou lahvovité dužnaté tobolky připomínající vzhledem makovici. Stulík žlutý je rozšířený v Evropě, Asii i v Severní Americe. Roste v mělkých stojatých nebo mírně tekoucích vodách, v tůních a mrtvých ramenech řek, kde často vytváří souvislé porosty. Vyskytuje se i u nás ve volné přírodě, občas se také pěstuje jako okrasná vodní rostlina.

Stulík žlutý obsahuje alkaloidy a glykosidy, v oddenku se vyskytuje nufarin a nymfein, v květech a plodech nymfalin. V lidovém léčitelství se používaly oddenky sbírané na jaře nebo na podzim jako uklidňující prostředek při předrážděnosti. Rostlina působí na ústřední nervovou soustavu a ve velkých dávkách omezuje dýchání. Účinné látky stulíku také brzdí dělení buněk, což by mohlo mít význam při léčení nádorů a krevních onemocnění. Stulík účinkuje sedativně při nervových poruchách a nadměrné nervozitě. V nízké koncentraci je součástí některých homeopatických přípravků doporučovaných při astmatu a na uklidnění.