Boltcovitka ucho Jidášovo (Auricularia auricula-judae)

Boltcovitka Jidášovo ucho je houba rozšířená v celém mírném pásmu severní polokoule. Patří do čeledi Auriculariaceae (boltckovitovité). Jedná se o cizopasnou houbu, která roste na odumřelém, výjimečně i na živém dřevě různých druhů listnáčů, nejčastěji na bezu černém, ale také buku, akácii. Její plodnice mají miskovitý či lasturovitý tvar, vzhledem připomínají ucho. Jsou pružné, skořicově až hnědočerveně zbarvené, mírně průsvitné, s průměrem do 10 cm. Často rostou ve skupinách, lze je nalézt po celý rok, nejčastěji na jaře a v zimě.  Jidášovo ucho se pěstuje také uměle na kmenech stromů nebo na substrátech. Je to jedlá houba, tvoří nedílnou součást čínských, vietnamských a japonských jídel. Oblibu jí dodává zejména její chrupavčitá konzistence, její chuť ani vůně není výrazná. Může se konzumovat k masu nebo rybám nebo vařit s rýží.

Jidášovo ucho se používá také pro tradiční léčivé účely v čínské lidové medicíně. Je blízce příbuzné boltcovitce chlupaté (tzv. černá houba), která je další z tradičních léčivých hub. Staří Číňané používali boltcovitku k léčbě hemoroidů, při problémech se zažíváním, bolestech břicha a žaludku či vnitřním krvácení, k regulaci silné menstruace. Jako antibiotikum se předepisuje při zánětech močových cest nebo bolestech v krku. Vyráběly se z ní také krémy na vyhlazení vrásek a zklidnění pleti. Boltcovitka obsahuje polysacharidy beta-glukany, vitaminy skupiny B, vlákninu, antioxidanty a množství minerálních látek, např. vápník, draslík, fosfor, hořčík, sodík. Různé doplňky stravy obsahující prášek či extrakt z boltcovitky bývají doporučovány na snížení cholesterolu, jako součást prevence kardiovaskulárních onemocnění, při rekonvalescenci nebo zvýšené zátěži, zažívacích potížích a také na zlepšení kvality pleti. Je diskutována jako příčina Szechwanova syndromu, proto by se měla jako potravinový doplněk konzumovat s rozumem a po poradě s odborníkem na čínskou medicínu.