Bukvice lékařská (Betonica officinalis)

Bukvice je jednou z nejdůležitějších anglosaských bylinek. Měla zde mnoho možností využití, například i při psychických poruchách. Bukvici si však nepleťte s plody buku. Jedná se o trvalku z čeledi hluchavkovitých dorůstající výšky půl až jednoho metru. Má přímou lodyhu s malým množstvím listů a najdeme ji hlavě v listnatých lesích, na loukách či pastvinách. Květy bukvice jsou barvy starorůžové, karmínové až fialové. Ve fytoterapii se používá hlavně její nať, z níž se připravuje nálev či tinktura.

Bukvice je bohatá na betain, cholin, silice a hořčiny. Kromě toho, že je výborným tonikem a diuretikem (podporuje vylučování moči), má sedativní a adstringentní účinky, lehce snižuje krevní tlak. Je vhodná při kašli, zánětech nosohltanu, bolestech hlavy, nervových poruchách či problémech s trávením. Lze ji použít ke kloktání, kdy působí protizánětlivě na ústní dutinu, a na pokožku ji pak aplikujeme v podobě zábalu nebo oplachu. Používá se při bakteriálních zánětech, kožních plísních či bércových vředech a často se kombinuje ještě s kostivalem nebo měsíčkem.