Draslík

V přírodě má draslík podobu měkkého kovu se stříbřitým leskem. V lidském těle se ho nachází okolo 100 gramů, z toho většinu najdeme ve svalech. Patří tak mezi nejhojněji zastoupené prvky. Draslík ovlivňuje množství vody v buňkách a současně napomáhá udržovat acidobazickou rovnováhu. Jako součást trávicích šťáv se podílí na získávání energie ze sacharidů a také je důležitý pro syntézu bílkovin. Dále pomáhá udržovat správnou činnost srdce, svalů a nervů a pomáhá snižovat krevní tlak. Mezi nejbohatší zdroje draslíku patří, kromě hovězího masa a jater, bílé fazole, hrách, vlašské ořechy, mandle, hrozinky, brambory, špenát, černý rybíz atd.

Draslík se vstřebává ve střevech a naše tělo ho každý den vyloučí asi 2-3 gramy, konkrétně prostřednictvím ledvin. Jeho doporučená denní dávka se pohybuje od jednoho do čtyř gramů, aby došlo k doplnění přirozených ztrát. Během dospívání a při zvýšené fyzické činnosti je vhodné tuto dávku navýšit. K nedostatku draslíku v těle při běžné stravě nedochází, ale objevuje se v důsledku průjmu či zvracení, ale také přílišným příjmem soli. Projeví se to pak hyperfunkcí štítné žlázy, otoky, zhoršenou činností nervů, a může dojít dokonce k ochabnutí hladkého svalstva (např. srdce, žaludek). Příliš vysoké dávky draslíku také nejsou zdraví prospěšné. Vedou k celkové slabosti, nepravidelnému srdečnímu tepu nebo pocitu těžkých svalů.