Fazol obecný (Phaseolus vulgaris)

Fazol je jednoletá bylina z čeledi bobovitých. Má ovíjivý stonek dlouhý až 3 m, některé odrůdy jsou v tzv. keříkové formě, se stonkem přímým. Ze stonku vyrůstají střídavé trojčetné řapíkaté listy. Květy jsou obvykle bílé či červené, někdy i jinak zbarvené. Plodem je známý lusk, který obsahuje podlouhlá semena, která můžou mít nejrůznější barvu a velikost v závislosti od odrůdy. Fazol pochází ze Střední a Jižní Ameriky, kde patří mezi nejstarší kulturní plodiny a odkud byl dovezen i do Evropy. Pěstuje se na zahradách i polích výsevem semen. Fazol obecný patří mezi nejznámější luštěniny. Semena, zvaná fazole, se vaří nebo melou na mouku, zelené nezralé fazolové lusky se používají jako zelenina.

Fazole jsou významným zdrojem rostlinných bílkovin vhodným i pro vegany a vegetariány. Obsahují také vysoký podíl vlákniny, díky čemu zasytí na dlouhou dobu a zároveň mají nízkou kalorickou hodnotu, jsou proto doporučované také při redukčních dietách. Při pravidelné konzumaci přispívají ke snížení hladiny cholesterolu. Mají nízký glykemický index, nezpůsobují tedy prudké zvýšení hladiny krevního cukru, jejich konzumace proto působí pozitivně na zdravotní stav při cukrovce. Jsou rovněž zdrojem vitaminů (B, E), kyseliny listové a minerálních látek. Fazolové lusky zbavené semen se používají na léčebné účely. Obsahují triterpenové glykosidy, cholin, alantoin, arginin, kyselinu křemičitou a minerální látky. Mají močopudný účinek a zároveň snižují hladinu cukru v krvi. Přidávají se proto do čajových směsí používaných při nemocech ledvin, revmatických potížích a také jako podpůrná léčba při cukrovce. Z fazolové mouky se v lidovém léčitelství připravují obklady na špatně se hojící rány a ekzémy. Syrové fazolové lusky obsahují jedovaté látky, které můžou způsobit zvracení a zažívací potíže, vařením se však rozkládají.