Hadí kořen větší (Persicaria bistorta)

Hadí kořen větší je vytrvalá, 20 až 120 cm vysoká bylina z čeledi rdesnovitých (Polygonaceae). Má přímou, nevětvenou lodyhu zakončenou jediným klasem. Listy hadího kořene jsou střídavé, květy růžové nebo bílé. Zakroucený tvar kořene připomíná stočeného hada. I podle toho získala tato bylina svůj název. Rdesno hadí kořen kvete od května do srpna. Předmětem sběru je oddenek. Hadí kořen roste v Evropě a mírném pásmu Euroasie. Hadí kořen obsahuje cca 15-20 % tříslovin, škroby, až 30 % sacharidů, sliz či pektin. V nati se nachází vysoké množství kyseliny křemičité. Dalšími obsahovými látkami jsou bílkoviny, šťavelan vápenatý, vitamin C a vysoké množství minerálů. Z hadího kořene se připravuje odvar, prášek nebo tinktura. Rdesno hadí kořen je při běžných dávkách zcela neškodné, lze ho užívat i delší dobu. Jen kvůli obsahu tříslovin může při vnitřním užití vyvolat u citlivějších lidí nevolnost či zvracení.

Ve středověku se hadí kořen používal při morové nákaze. Prášek z kořene byl v tradičním léčitelství pro své stahující účinky využíván při průjmech, úplavici, hemoroidech a při silném vnitřním či menstruačním krvácení. K vnitřnímu užívání sloužil nálev nebo prášek, který se podával na špičku nože. Odvar má mnohem silnější účinek, proto se užívá po lžících. Dobře působí v případě některých druhů leukémie, při zánětu žil, anémii apod. Hadí kořen se používal též jako protijed po požití toxických látek na bázi bílkovin. Dříve to bylo například po uštknutí zmijí, vnitřně i zevně. Rdesno hadí kořen zamezuje množení herpes virů, snižuje krevní tlak a tiší bolesti. Ulevuje při trávicích problémech, žaludečních vředech, zánětech sliznic a střev. Hadí kořen má též antiseptické a protizánětlivé účinky, proto se využívá zevně při popáleninách a mokvavých ekzémech. Extrakt z kořene ve formě kloktadla působí blahodárně při zánětech dásní a hltanu. Z hadího kořene se dají připravit dezinfekční obklady, které lze přikládat na hnisavé rány a vředy.