Hloh obecný (Crataegus laevigata)

Hloh obecný je keř, případně bohatě rozvětvený strom s trnitými větvemi a střídavými vykrajovanými listy. V květnu až červnu kvete bílými nebo mírně narůžovělými květy seskupenými v květenstvích. Plody hlohu dozrávají na podzim, jsou to výrazně červené oválné malvičky s tuhou dužinou a dvěma tvrdými peckami, nazývané také hložinky. Tato nenáročná dřevina se běžně vyskytuje ve velké části Evropy, roste nejčastěji na okrajích lesů, podél cest nebo na mezích. Hloh obecný patří mezi léčivé rostliny, má obdobné účinky jako hloh jednosemenný.

Nejvyšší obsah účinných látek mají květy. Kromě nich se sbírají také listy a plody. Květy a listy hlohu obsahují glykosid kvercitrin, flavonoidy, aminopuriny, třísloviny a silice. Působí příznivě zejména na kardiovaskulární systém. Hloh se využívá k normalizování vysokého krevního tlaku, doporučuje se také při arterioskleróze, rekonvalescenci po mrtvici nebo při poškození srdečního svalu po infekčních nemocech. Podporuje správnou činnost srdce a krevního oběhu. Účinky se dostavují postupně po dlouhodobějším pravidelném užívání. Použití při onemocněních srdce nebo v kombinaci s léky je potřebné konzultovat s lékařem. Hloh má zároveň zklidňující účinky na nervovou soustavu při předrážděnosti, nervozitě, nespavosti a v období přechodu. Květy a listy hlohu se používají ve formě bylinného čaje, přidávají se do čajových směsí, vyrábějí se z nich tinktury i bylinné kapsle. Plody obsahují kvercitrin, třísloviny, vitamin C, komplex vitaminů B, pektiny, kyseliny a karotenoidy. Kromě čaje z nich lze připravit také sirup nebo marmeládu. Hloh má využití i v odvětví kosmetiky díky tonizujícímu efektu na pokožku.