Hořeček nahořklý (Gentianella Amarella)

Hořeček nahořklý je dvouletá bylina z čeledi hořcovitých (Gentianaceae) vysoká 10-35 cm. Lodyha je přímá, obyčejně až v horní polovině větvená. Větve jsou vzpřímené, takže typická rostlina má úzce válcovitý tvar; listy vstřícné, kopinaté, přisedlé. Květenství je víceramenný vrcholík; květy čtyř až pětičetné, kalich lysý, úzce nálevkovitý, s úzkými špičatými cípy delšími než trubka, mezi nimiž jsou zářezy tvaru uzoučkého U, vzácně V. Koruna květenství je světle fialová, s trubkou delší než kalich včetně cípů, s cípy kolovitě rozloženými až polovzpřímenými; ústí korunní trubky s třásnitými přívěsky (jejich přítomností se hořečky liší od hořců); plody tobolky přesahující neopadavou korunu. Vyskytuje se v Evropě, severní Asii, na Dálném východě, v Severní Americe. U nás dříve v Čechách roztroušeně v pásmu od nížin do podhůří, vzácně na jihozápadní a střední Moravě, v současnosti mizející druh. V Českém středohoří je nejznámější lokalita s dosti hojným výskytem u Malého Chvojna.
Hořeček nahořklý roste na pastvinách, v lomech a na vápenci, v krátkostébelných trávnících, hlavně na pastvinách nebo v opuštěných lomech, v nížinách a pahorkatinách. Vyskytuje se od nížin až po pahorkatiny, na horách jen vzácně. Má rád plné slunce a vyšší vlhkost. Kvete od července do září, někdy dokvétá až do října. Dříve se vyskytoval roztroušeně na většině území Čech a na jihozápadní Moravě, dnes již velice vzácně.
Hořeček nahořklý je rostlinou mizející, podle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR dokonce kriticky ohrožený druh.
Přidává se jako funkční látka do bachových květových esencí, a to při pocitech skleslosti, ztráty odvahy a melancholie.