Hrušeň obecná (Pyrus communis)

Hrušeň je listnatý ovocný strom vysoký až 15 m. Má šedou rozpraskanou kůru, listy jsou vejčité, zašpičatělé, s pilovitým okrajem. Kvete bíle. Plody jsou malvice typického hruškovitého tvaru, u jednotlivých odrůd se můžou lišit dobou zrání, chutí, tvarem i zbarvením. Konzumují se čerstvé, nebo se různým způsobem zpracovávají. Ceněné je také hrušňové dřevo. Hrušeň pochází pravděpodobně z jihozápadní Asie, odkud se rozšířila i do Evropy, zmínky o jejím pěstování pocházejí už ze starověku. Pěstuje se hlavně v mírném pásmu, nejlépe se jí daří v nižších nadmořských výškách.

Zralé plody hrušky jsou sladké a aromatické, konzumují se čerstvé, vyrábějí se z nich kompoty, zavařeniny, džusy, kvašené nápoje (perry) i destiláty. Sušené hrušky jsou díky sladké chuti výbornou náhradou sladkostí, přidávají se do cereálních tyčinek, müsli i ovocných čajů. Hrušky obsahují lehce stravitelné sacharidy (fruktózu), kyseliny (jablečnou, citronovou), rozpustnou i nerozpustnou vlákninu, vitaminy (B, A a C), z minerálů zejména draslík, zinek, hořčík, železo, jód, vápník, fosfor. Díky obsahu vlákniny hrušky podporují trávení, odstraňují zácpu a pročišťují organismus. Kromě toho mají také močopudný účinek. Podporují funkci ledvin, působí proti zadržování vody a otokům, přispívají ke snížení krevního tlaku. Obsažené taniny působí protizánětlivě. Extrakt z plodů se využívá i v tělové a vlasové kosmetice, má vyhlazující a regenerační účinky. Kromě plodů se z hrušně využívá také dřevo, které je velmi kvalitní, tvrdé a pevné. Nedeformuje se a zároveň má hezkou barvu a strukturu. Je proto vyhledávaným materiálem pro dřevořezbu a výrobu nejrůznějších dekorativních a užitkových předmětů (hřebeny, části hudebních nástrojů, formy, misky, rukojeti).