Kalina obecná (Viburnum opulus)

Kalina obecná je opadavý keř, případně nízký strom. Má šedohnědou, podélně rozpraskanou kůru. Listy jsou vstřícné, 3-5laločnaté se zoubkovaným okrajem. Kvete od května do června. Květenstvím je chocholičnatý vrcholík tvořený 2 druhy bílých nebo narůžovělých květů - malými oboupohlavními ve středu a velkými sterilními na obvodě. Plodem jsou kulaté červené peckovice velké až 1 cm, které mají nepříjemný pach, nahořklou chuť a zůstávají často na větvích po celou zimu. Kalina obecná se vyskytuje běžně v mírném pásmu Evropy, na západní Sibiři, ve střední Asii. Roste v křovinatých porostech, na vlhkých loukách i podél potoků a cest. Pěstuje se také jako okrasná dřevina v parcích a zahradách.

V lidovém léčitelství se využívají zralé plody a kůra z keře i jeho kořenů sbíraná na jaře. Kůra obsahuje kumariny, glykosid salicin, tanin, fytosterol, cukr, pryskyřici, organické kyseliny, flavonoidy, třísloviny, hořčiny a další látky. V plodech jsou saponiny, cukry, pektin, červené barvivo, třísloviny, vitamin C a hořčinu viburnin. Kalina se doporučuje hlavně při léčení ženských potíží jako jsou menstruační bolesti a křeče nebo nepravidelná menstruace, dále při žaludečních vředech, vysokém krevním tlaku a nachlazení. Zevně se kalina používá na léčbu ekzémů a vyrážek. Z kůry se nejčastěji připravuje odvar nebo tinktura. Plody se sbírají pozdě na podzim, nejlépe přešlé mrazem. Suší se a připravuje se z nich nálev nebo se zpracovávají na sirup či marmeládu. Čerstvé plody jsou jedovaté, před použitím je proto potřebné je tepelně upravit. Kalina je při nadměrném nebo dlouhodobém užívání mírně toxická, je nevhodná pro těhotné nebo kojící ženy.