Kávovník arabský (Coffea arabica)
- Skupina: Výborné
- Další názvy: Kávový keř z Arábie
Kávovník arabský je stálezelený keř, či strom z čeledi mořenovitých (Rubiaceae) dorůstající do výšky 5-8 m. Pochází ze severovýchodní Afriky. Jde původně o divoce rostoucí keř, který se začal kultivovat v Etiopii, kde ho pěstovali Arabové. Díky nim se rozšířil přes tehdejší muslimský svět do Evropy až k Indickému oceánu. Kávovník kvete bílými, vonnými, jasmínu se podobajícími květy. Plodem je bobule (velikosti naší třešně), která je zpočátku zelená, postupně se zbarví do fialové barvy. První plody kávovník produkuje 3 roky po vysazení, přičemž přiměřené výnosy se dají očekávat od 6 roku od výsadby. Úrodu pak poskytuje cca 25-35 let. Bobule obsahuje 2-3 kávová zrna (semena). Čerstvá kávová zrna jsou zelené barvy, bez vůně a chuti. Obsahují kyselinu kávovou a chlorigenovou (řadí se mezi antioxidanty) a kofein (alkaloid přirozeně stimulující centrální nervovou soustavu a srdeční činnost), minerály (draslík, vápník, fosfor, hořčík, mangan a železo). Pražením získají zelená kávová zrna svou typickou vůni a chuť. Pražení probíhá ve speciálních strojích pomocí horkého vzduchu a za stálého promíchávání zrn. Z upražených zrn se mletím a přidáním vody připravuje světově známý nápoj – káva. Tzv. rozpustná či instantní káva je sušený prášek vyrobený extrakcí pomletých kávových zrn. Káva je druhou nejvýznamnější obchodní komoditou hned po ropě a kávovník arabský se podílí na světové produkci kávy až ze 70 %.
Kyselina chlorigenová, obsažená v kávě, napomáhá snižování vstřebávání cukru v těle, čímž také snižuje hladinu jeho přeměněné formy (tuku) v těle. V některých případech může kyselina snížit riziko vzniku cukrovky, potlačit riziko výskytu žlučových kamenů a zmírnit příznaky celulitidy. Kofein se používá v lékařství jako přísada do analgetických a antipyretickcých (snižujících horečku) směsí. Používá se na povzbuzení dechu a krevního oběhu při horečkách a u infekčních onemocnění. Užívá se také jako protijed při otravách alkoholem či jinými drogami. Antioxidačních účinků kávových zrn se používá i v kosmetice. Pokožka je díky nim chráněna před účinky volných radikálů, které se projevují zhoršenou kvalitou pleti a jejím zrychlujícím se stárnutím. Kofein vyrovnává pH pokožky, pomáhá proti jejímu vysušování a snižuje viditelnost jizev, také redukuje projevy celulitidy a strií (v domácích podmínkách lze použít např. kávovou sedlinu jako peeling). Zlepšuje regeneraci pokožky, snižuje otoky (kruhy pod očima), zmírňuje proces vypadávání vlasů a stimuluje jejich růst. Kromě toho kávová zrna obsahují kyselinu linolovou a olejovou, které pokožku vyživují a zvlhčují. Extrakt z kávy stimuluje cirkulaci krve, což pokožce dodává jas a zářivost a snižuje známky únavy.
Ačkoliv má káva povzbuzují účinky na organismus a není toxická, její dlouhodobý zvýšený konzum může způsobovat nervozitu, neklid, podrážděnost, nespavost a zrychlenou srdeční činnost. Může také zvyšovat riziko výskytu ischemické choroby srdeční a infarkt myokardu. K dalším negativním projevům patří překyselení a s tím spojená bolest žaludku, problémy s ledvinami, jelikož se jedná o diuretikum. Pití kávy je také návykové. Na kofein se vytváří závislost (kofeinismus). K abstinenčním příznakům pak patří neklid, úzkost, poruchy spánku a celkový útlum.