Komonice lékařská (Melilotus officinalis)

Komonice lékařská je statná dvouletá bylina z čeledi bobovitých dosahující výšky až 150 cm. Má vystoupavou hranatou rozvětvenou lodyhu a střídavé trojčetné listy s dlouhými řapíky. Kvete od června až do podzimu, hroznovitá květenství jsou tvořena desítkami drobných voňavých žlutých motýlovitých květů typických pro bobovité rostliny. Plodem je šedohnědý lusk s červenohnědými semeny. Komonice lékařská se vyskytuje ve velké části Evropy včetně ČR, místy také v mírném pásmu Asie. Roste na suchých stráních, okrajích polí, na neudržovaných plochách, kamenitých cestních a železničních náspech, navážkách apod. Daří se jí na suchých vápenitých půdách. Někdy se pěstuje jako pícnina a medonosná rostlina.

Komonice lékařská je léčivá rostlina. Sbírají se vrcholky natě s květy. Obsahuje kumarin a melilotin, které se při sušení uvolňují a silně voní, dále alantoin, pryskyřice, třísloviny, dikumarol a další látky. Snižuje propustnost kapilár a krevní srážlivost, což má význam při prevenci a léčbě křečových žil a trombóz. Zlepšuje prokrvení a zmírňuje otoky. Vnitřně užívaná má také odhleňovací účinky. Působí na hladké svaly, tlumí jejich činnost a uvolňuje křeče. Dále zmírňuje potíže z vysokéhu tlaku a pomáhá proti nespavosti. Její protizánětlivé účinky se využívají i zevně ve formě obkladů nebo mastí. Lze ji použít proti otokům, při artritidě, revmatismu. Nať se přidává do koupelí proti vředům a hemeroidům. Výtažek komonice se používal také do rychloobvazových náplastí. Čajem lze vymývat rány a používá se i k protizánětlivému výplachu očí. Sušená nať uložená volně nebo v látkovém pytlíčku odpuzuje moly. Komonice je mírně jedovatá, při užívání v nadměrných dávkách může vyvolat bolesti hlavy, závratě a zvracení. Není vhodná při snížené srážlivosti krve.