Mochyně drobnoplodá (Physalis angulata)

Mochyně drobnoplodá je víceletá bylina s plazivým větveným oddenkem a s kořeny na uzlinách. Lodyha je přímá nebo vystoupavá, třicet až sto centimetrů vysoká, hranatá, roztroušeně chlupatá. Lodyžní listy jsou široce vejčité, na žilkách chlupaté. Květy jsou jednotlivé, stopkaté, červenooranžový kalich uzavírá plod, koruna je zvonkovitá, špinavě bílá se zelenými skvrnami v ústí trubky. Bobule kulovité, červené. Kvete od června do srpna. Původní areál rozšíření není zcela jasný, zřejmě se však bude nacházet kdesi mezi jižní Francií a Íránem. Často je však pěstována na zahradách a poměrně často také zplaňuje.

Jako léčivá rostlina byla mochyně v Evropě rozšiřována snad již od pravěku, v 17. a 18. století ji šířili údajně zejména kočující Romové. Chemicky není rostlina dostatečně prozkoumána. V plodech je vedle cukru a kyseliny citronové (vitaminu C je více než v citronu) obsaženo i stopové množství alkaloidu, v prýtech a ve zvětšeném kalichu je obsažena mírně jedovatá hořčina physalin. Dále je přítomen karotenoid physalein, třísloviny, sacharidy, organické kyseliny, minerální látky a další, v listech pak navíc pektinové a pryskyřičné substance, cukr, mastný olej a tanin. Z rostliny se využívá plod bez kalicha, který se suší se ve stínu nebo uměle za teploty do 40 °C. Droga má močopudné účinky, užívá se k vylučování solí kyseliny močové při onemocnění ledvin a močových cest, při otocích, dně nebo revmatismu (ve formě koupelí), pro vysoký obsah vitaminu C také v rekonvalescenci, šťáva z čerstvých plodů se osvědčila proti svědění. Zbytek rostliny je však jedovatý.