Molybden
- Skupina: Fajn
- Další názvy: molybdenum
Molybden je stříbřitě bílý tvrdý kov, který má velmi vysoký bod tání (přes 2000 °C). Jakožto elementární prvek se v přírodě prakticky nevyskytuje. Najdeme ho ale v rudách, a to především ve formě sloučenin (např. molybdenit). Používá se nejčastěji při výrobě různých obráběcích nástrojů, šroubů apod., ve stavebnictví pak při výrobě mostních konstrukcí. Molybden ale najdeme i v lidském těle, nachází se hlavně v játrech a ledvinách. Ačkoliv se ho v organismu nachází jen stopové množství, je důležitý pro metabolismus železa či aminokyselin a ovlivňuje také činnost nervového systému, potažmo mozku. Příznivě působí ale i na zuby, protože zvyšuje pevnost skloviny, a tím pádem je prevencí zubního kazu. Vzhledem k tomu, že molybden působí v těle podobně jako vitamin E, chrání také buňky před předčasným stárnutím.
Doporučená denní dávka molybdenu je stanovena na 50 mikrogramů, nejvyšší přijaté množství by pak nemělo přesáhnout 100 mikrogramů. Mezi jeho zdroje patří játra, ale i luštěniny, obiloviny či slunečnicová semínka, vejce či mléčné výrobky, ovoce a zelenina. Vzhledem k tomu, že se ho v těchto potravinách nachází velké množství, tak k jeho deficitu v organismu téměř nedochází. Pokud by se však z nějakého důvodu objevil dlouhodobý nedostatek molybdenu, vedl by k anémii, zvýšené kazivosti zubů a také by se mohly objevit infekce močového měchýře. K tomu však dochází velmi ojediněle. Když už se u někoho vyskytuje deficit molybdenu, tak spíše v souvislosti s vrozenou genetickou vadou. Naopak předávkování molybdenem se může projevit průjmem ale i problémy s plícemi, játry a ledvinami. Objevilo se dokonce podezření, že by jeho příliš vysoký příjem mohl z těla odplavovat měď a křemík