Ředkev setá (Raphanus sativus)

Ředkev setá je jednoletá až dvouletá rostlina z čeledi brukvovitých (Brassicaceae). Má široce lyrovité peřenolaločnaté listy. Kvete bílými nebo růžovými květy. Tvoří světlehnědé semeno, které je trochu větší než semeno ředkvičky, se kterou je blízce příbuzná. Hlavní konzumovanou částí je zdužnatělá spodní část hypokotylu (podděložního článku) a kořene (hlízy). Ten je v závislosti na odrůdě kulovitý, nebo podlouhlý. Kořen může být zbarven bíle, černě, žlutě, červeně nebo hnědě. Ředkev bílou velmi dobře znali ve starém Egyptě, odkud pravděpodobně pochází, i v antickém Řecku. Ve středověkých klášterních zahradách byla pěstována jako zelenina i jako léčivka. U nás se dnes pěstuje na zahrádkách jako zelenina. Je oblíbená i v tradiční čínské medicíně, která k léčbě využívá jak kořen, tak semena rostliny. Z nesušeného kořene se získává šťáva, sirup či víno. Ředkev obsahuje glukosinoláty, raphanol, raphin, minerální látky, vápník, draslík, železo, hořčík, síru, fosfor, vitamin C, B a cukry.

Má antivirový, antibakteriální, antimykotický a dezinfekční účinek. Užívá se jako choleretikum (léčivo zvyšující vylučování žluče). Podporuje trávení, má silné žlučopudné účinky, působí jako preventivní prostředek proti tvorbě močových a ledvinových kamínků. Čistí játra a žaludek, podporuje látkovou výměnu. Povzbuzuje svalovinu tenkého střeva, urychluje proces trávení, příznivě ovlivňuje floru tenkého střeva a ničí škodlivé bakterie. Pro své antimikrobiální účinky se užívá při nachlazení a proti kašli, bronchitidě, astmatu, černému kašli, revmatismu a některých druzích alergií. Její užívání se nedoporučuje osobám, které trpí záněty střev, jater, žlučníku a dnou. Ředkev má také adstringentní (svíravé, stahující) účinky, čehož se využívá i v kosmetice.