Smrk ztepilý (Picea abies)

Smrk ztepilý je stálezelený jehličnatý strom dosahující do výšky 30 až 50 metrů. V našich končinách se jedná o běžný druh, který spadá do čeledi borovicovitých a dožívá se stáří 200 až 300 let. Většinou jej potkáme na kyselých, středně vlhkých půdách, není to však nutně pravidlem. Smrky jsou relativně tolerantní a snesou rozmanitá prostředí, nevadí jim například ani větší stín, jsou však poměrně citlivé ke znečištění. Smrk ztepilý je jedním z nejdůležitějších stromů Evropy, a to jak po ekologické, tak i průmyslové stránce. V dnešní době jsou smrky často uměle vysazované a pěstují se v monokulturách, které však z hlediska ekologie nejsou ideální. Stromy v monokulturách jsou náchylnější k různým nemocem, napadení škůdci a zároveň monokultura narušuje přirozenou diverzitu v přírodě. Hlavním důvodem pro pěstování smrků ve velkém je samozřejmě dřevo, které je velice kvalitní a využívá se hojně ve stavebním a papírenském průmyslu. Své využití nachází smrk od dávných dob i v kosmetice a lidovém lékařství.

Ze smrkového jehličí, větviček a pryskyřice se získává olej, který se následně používá jako součást různých mastí ulevujících od bolesti končetin, svalů či revmatických bolestí. Esenciální smrkový olej má antiseptické a antibakteriální účinky, pomáhá i při nachlazení, usnadňuje odkašlávání, podporuje prokrvení, pocení a příznivě působí na imunitní systém. Díky svým uklidňujícím účinkům, schopnosti čistit vzduch a povzbudit při únavě a vyčerpání se hojně používá také při aromaterapii. Z mladých smrkových výhonků se vyrábí med, sirupy a bonbony proti kašli. Pokud se smrkový esenciální olej dostane do styku s pokožkou v nezředěné podobě, může způsobit podráždění.