Tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria)

Tolita lékařská je vytrvalá bylina s přímou, 30-100 cm vysokou lodyhou. Listy jsou vstřícné, velké, vejčité až srdčité zašpičatělé. Kvete v létě, nenápadné bílé nebo smetanové pětičetné květy jsou seskupené ve vrcholících na koncích stonků. Plody jsou podlouhlé tobolky, které obsahují ochmýřená semena s bílými chloupky. Tolita lékařská se vyskytuje v mírném pásmu Evropy i Asie, hojně je zastoupena i u nás, zejména v teplejších oblastech. Roste ve světlých hájích, na suchých slunných skalnatých svazích nebo travnatých mezích. V minulosti se využívala v léčitelství, výjimečně také jako náhražková přadná rostlina.

Tolita lékařská je jedovatá rostlina. Obsahuje toxický glykosid vincetoxin (především v oddenku), alkaloidy, kyselinu asklepiovou, saponiny a další látky. V minulosti se jako léčivo používal kořen tolity, který se sbíral na jaře nebo na podzim. Sloužil obvykle jako projímadlo nebo k vyvolání zvracení při otravách, hadím uštknutí nebo na vyloučení toxických zplodin látkové výměny. Vyvolává totiž zvýšené močení, pocení a průjmy, ve větších dávkách také zvracení. Může však způsobit i ochrnutí dechových center, při dlouhodobém používání menších dávek záněty močových cest. V současnosti se proto kořen tolity už nevyužívá. V homeopatii se však zpracovávají listy natě, trhané v období kvetení byliny. Užívají se při otocích všeho druhu, například ledvin, jater, sleziny, při zánětech uzlin i při otocích srdečního původu. V homeopatické léčbě slouží také jako detoxikační prostředek při zatížení organismu nevyloučenými zplodinami vlastní látkové výměny. Tolitu lékařskou lze použít i zevně, a to na ošetření pokožky při dlouhodobých vyrážkách nebo ekzémech.