Třemdava bílá (Dictamnus albus)

Třemdava bílá je vytrvalá, velká, pomalu rostoucí silně aromatická bylina z čeledi routovitých. Má přímou nevětvenou lodyhu vysokou 40-100 cm, starší rostliny vytváří trsy. Sytě zelené tuhé listy složené ze 7-11 podlouhlých lístků se tvarem podobají listům jasanu. Kořen je bílý, od čeho je odvozen název rostliny. Květy seskupené ve velkých květenstvích jsou velmi dekorativní, růžové s karmínovou žilnatinou. Mají silnou citrónovou vůni s tóny skořice. Plodem je tobolka, která po dozrání vystřeluje semínka. Třemdava je teplomilná rostlina, roste ve světlých suchých lesích a lesostepích, na skalnatých svazích, obvykle na vápenatých půdách. Je rozšířená od jižní a střední Evropy po Čínu. V České republice se vyskytuje roztroušeně v Českém krasu a na jižní Moravě, patří mezi chráněné ohrožené rostliny.
Třemdava bílá je mimořádně aromatická. Za slunečného počasí se z ní uvolňují silice v takovém množství, že je lze nad rostlinou zapálit. V minulosti byl kořen třemdavy považován za lék proti moru, používal se proti střevním parazitům a k vyvolání menstruace.

Třemdava obsahuje množství biologicky aktivních látek: silice, alkaloidy, glykosidy, saponiny a další. Výluhy z květů vykazují antibiotické účinky a zvyšují srážlivost krve. Nať působí silně močopudně a zlepšuje trávení, kořen má tonizační účinek. Třemdava se využívá i zevně na omývání a koupele při ekzémech, vypadávání vlasů, na křečové žíly a jiné. Kvůli krásným květům s omamnou vůní se pěstuje jako okrasná rostlina. Pozor, čerstvá třemdava obsahuje látky, které při dotyku s kůží způsobují alergickou fotosenzibilitu, tedy přecitlivělost na ultrafialové paprsky, která se projevuje podrážděním pokožky, vyrážkou a puchýři.