Václavka obecná (Armillaria mellea)

Václavka obecná je parazitická houba rostoucí na kmenech stromů. Má hnědý, jemně šupinkovatý klenutý klobouk, který se u starších hub narovnává. Ze spodní strany má husté, smetanové až hnědé lupeny. Třeň je nažloutlý, u mladých hub spojený s kloboukem blanitým závojem, pod kloboukem je na třeni prsten. Dužina je tuhá a pružná. Plodnice často vytvářejí velké trsy. Vyskytuje se v listnatých a smíšených lesích mírného pásma, někdy i v parcích. U nás je všeobecně rozšířená. Václavka roste na dřevě mrtvých i živých listnatých stromů. Najít ji lze obvykle od září do listopadu.

U nás je václavka známá jako houba, která je po tepelné úpravě jedlá a chutná. Čerstvé plodnice obsahují 95 % vody, bílkoviny, cukry, z minerálů vápník, draslík, fosfor, dále kyselinu máselnou a propionovou. Stejně jako další houby mají i václavky využití v tradiční čínské medicíně, kde jsou doporučovány při plicních, jaterních a žaludečních chorobách. Podle některých zdrojů byly u václavek zaznamenány antibakteriální, protiplísňové a antioxidační účinky či pozitivní vliv na prokrvení. Ve formě extraktu bývá plodnice nebo také podhoubí václavky součástí některých doplňků stravy vycházejících z čínské medicíny. Za syrova je václavka mírně jedovatá, může vyvolat trávicí problémy, proto je potřebná její dostatečná tepelná úprava.