Vrba jíva (Salix caprea)

Vrba jíva je listnatý strom či keř z čeledi vrbovitých (Salicaceae), který dorůstá do výšky kolem 10 metrů. Přirozeně se vyskytuje po celé Evropě a oblast výskytu zasahuje až do severovýchodní Asie. Preferuje stanoviště s dostatkem světla s půdou, která je spíše suchá – vydrží jen dočasné nadměrné zamokření. Kůra je hladká a má šedou barvu, u starších exemplářů je rozpukaná a tmavošedá. Listy jsou zelené barvy, vejčitého tvaru s dlouhým řapíkem. Květenstvím jsou ochmýřené jehnědy známé jako „kočičky“. Semena jsou taktéž ochmýřená a jsou roznášená větrem. 

Dřevo této vrby se většinou využívá jako palivo. Celý strom je významný pro včelařství, protože je na jaře první rostlinou, kterou mohou včely opylovat. Další využití vrby jívy je v lidovém léčitelství, protože obsahuje látku podobnou kyselině salicylové, která je účinnou složkou v aspirinu. Odvar z kůry má schopnost mírnit bolesti hlavy, ulevovat od artritických bolestí kloubů, snižovat horečku a v neposlední řadě uklidňuje a pomáhá s nespavostí. Nejsou záznamy o škodlivosti na lidské zdraví.